Aktuální počasí

Nejprve něco o počasí

Soustava vzdušných proudů, které zabezpečují výměnu vzduchu mezi rovníkovými a polárními oblastmi, se nazývá všeobecná cirkulace atmosféry. Důležitou úlohu v ní má zemská rotace. Kdyby nebyly rozdíly mezi ohřevem nízkých a vysokých zeměpisných šířek Sluncem, bylo by podél rovníku pásmo vysokého tlaku vzduchu. Ale skutečnost je jiná. Intenzivně ohřívaný povrch planety v okolí rovníku předává teplo ovzduší. Oteplený a vodní parou obohacený vzduch zde tvoří pás nízkého tlaku vzduchu, v němž vzduch stoupá do výšky a je nahrazován vzduchem, který ve spodní části atmosféry proudí z obou stran pásma výstupných pohybů.

Vzdušné proudy ze severnějších a jižnějších šířek se zde sbíhají, konvergují, a pásmo, kde tento děj probíhá, se nazývá intertropická zóna konvergence. Pásmo vysokého tlaku vzduchu, které by zde za zmíněných podmínek mělo existovat, je intertropickou zónou konvergence rozděleno ve dvě pásma rozložená v tropických šířkách obou polokoulí (přibližně kolem 25-30° severní i jižní zeměpisné šířky). Ve spodní troposféře proudí vzduch z pásem vysokého tlaku vzduchu v tropických šířkách obou polokoulí do pásma nízkého tlaku, v němž leží zóna intertropické konvergence.

Z tropických pásem vysokého tlaku proudí vzduch také opačným směrem – do tlakových níží mírných šířek obou polokoulí. Do tlakových níží (cyklon) mírného podnebného pásma obou polokoulí směřuje také přízemní proudění z oblastí vysokého tlaku vzduchu nad Arktidou a Antarktidou.

Rotace planety má za následek uchylování vzdušných proudů, a to na severní polokouli vpravo a na jižní polokouli vlevo od počátečního směru pohybu vyvolaného spádem tlaku vzduchu. To je příčinou převládání západních větrů (vanoucích od západu) ve středních zeměpisných šířkách včetně většiny Evropy, Severní Ameriky a části Austrálie.

Toto je popis proudění vzduchu v blízkosti zemského povrchu. V určité výšce nad zemským povrchem ovšem existují kompenzační protiproudy. Planetární cirkulace, která přenáší teplo z nízkých do vysokých zeměpisných šířek, sestává z řady dílčích systémů – tzv. Hadleyových buněk. Nejvýznamnější z činitelů modifikujících všeobecnou cirkulaci atmosféry (oproti proudění nad ideálním stejnorodým a hladkým povrchem planety) je teplotní kontrast mezi povrchem moře a pevniny. Povrch pevniny se zahřívá i ochlazuje rychleji než povrch moří. Proto je povrch pevniny v létě teplejší a v zimě chladnější než povrch moře.

To je základní příčina střídání letního a zimního monzunu, které je charakteristickým znakem monzunových klimatu Země, v nichž žije polovina lidstva. Ve středních zeměpisných šířkách, kde leží i území České republiky, počasí v rozhodující míře závisí na tlakových nížích a výších.

Počasí na Slovensku | Počasí v Bulharsku | Počasí v Chorvatsku | Počasí ve Španělsku | Počasí v Itálii | Počasí v Řecku

© 2008 Aktuálně počasí | Aktuální předpověď počasí. Počasí v ČR, počasí na Slovensku, počasí v Evropě, zprávy o počasí.
Created by: MFÁčko | Mapa stránek | Zásady ochrany osobních údajů